Sedmadvacátý květnový den je již pátým rokem Dnem urgentní medicíny. Urgentní medicína není ale spojena jen s nemocnicemi, jak by se mohlo zdát. Hlavní souvislost je s přednemocniční neodkladnou péči – výjezdy posádek ZZS k náhlým zhoršením zdravotního stavů, úrazům nebo jiným problémům.
Takovým typickým pacientem posádek Zdravotnických záchranných služeb je člověk, kterého trápí více onemocnění a zrovna se některé z nich zhoršilo. Dalšími pacienty jsou lidé, kteří utrpěli úraz, postihla je cévní mozková příhoda, došlo k dopravní nehodě nebo došlo k náhlé zástavě oběhu. Právě při těchto závažných stavech velmi úzkou roli hraje i veřejnost – i ta je svým způsobem začleněna do urgentní medicíny, respektive do řetězce přežití.
V případě již zmíněných stavů dochází k zajištění pacienta na místě posádkou/posádkami ZZS – pod tím si můžete představit ošetření poranění, zajištění žilního vstupu, kdy jsou podány přímo do žíly patřičné medikamenty, dochází k monitorování základních životních funkcí, případně probíhají další úkony dle stavu pacienta a povaze jeho trápení. Posléze dochází k transportu do nemocničního zařízení.
Na urgent nebo na odbornou ambulanci?
Po cestě do nemocničního zařízení je stále monitorován a kontrolován stav pacienta. Dle dohody s nemocničním zařízením je pacient směřován buďto na ambulanci určitého oboru medicíny nebo, a tady se jedná o pacienty s opravdu závažným zhoršením zdravotního stavu, pacientovi po úrazu, v bezvědomí aj., na urgentní příjem.
Ať je pacient směřován na odbornou ambulanci nebo urgentní příjem (Emergency), vždy se o něj postará sehraný tým zdravotnických týmů. Pacient v závažném či kritickém stavu má téměř ihned kolem sebe lékaře vícero oborů, dochází ihned k nejrůznějším vyšetřením, směřováním na počítačovou tomografii, SONO, rentgen a dále dle toho, co lékařský tým uzná za vhodné. V některých nemocnicích jsou v rámci Emergency tyto způsoby vyšetření proveditelné přímo v prosto, kde je pacient předám týmem Zdravotnické záchranné služby. Obyčejnému smrtelníkovi se tak může zdát, že tým lékařů, zdravotních sester/bratrů, záchranářů, sanitářů a dalších běhá jako mravenečci. Právě ona rychlost a přesnost úkonů prováděných týmem zdravotníků má za cíl zachránit lidský život či zabránit nejrůznějším trvalým následkům.
Jak již ale bylo zmíněno začátkem tohoto článku. Velkou roli v urgentní medicíně hrají ale samotní volající na linku 155. Když totiž někdo zavolá na tuto linku, dává naději pomoci tomu, kdo ji potřebuje. Na tísňové lince se vám vždy ozve žena nebo muž s velmi odborným zdravotnickým vzděláním a dobře mířenými otázkami zjistí, o co se jedná. Následně může docházet k telefonicky asistované první pomoci (TAPP), případně k telefonicky asistované neodkladné resuscitaci (TANR), anebo – z toho mají všichni respekt, ale také radost – k telefonicky asistovanému porodu.
Není to práce pro každého
Ať už jde o práci na Zdravotnické záchranné službě nebo v rámci urgentních příjmů, nikdy nejde o lehkou práci. Práce je to nelehká mnohdy i z toho důvodu, že si o pomoc žádají i lidé, kteří vyloženě nejsou pacienty pro ZZS. To je ale způsobeno hned z několika důvodů, a ne vždy je to o tom, že by někdo chtěl záchranáře využít. Když se pak ale vyrazí k osobě, která utrpěla závažný úraz, došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu nebo k dopravní nehodě, je tato práce velmi psychicky, a někdy i fyzicky, náročná. A tato náročnost pak přechází i do prostředí nemocnic.
Jindy náročnost této práce spočívá v tom, že se snažíte někomu pomoci, a ten někdo o vaší pomoc nestojí, a dává vám to dost hnusně najevo. Uráží vás, napadá vás slovně a někdy, bohužel, i fyzicky. Bohužel je ale také nutno zmínit, že, byť máme naší přednemocniční i nemocniční neodkladnou péči na vysoké úrovni, někdy týmy záchranářů a zdravotníky nad „zubatou“ prohrají. I to patří k životu…
Závěrem je třeba poděkovat všem těm, co pracují na zdravotnických záchranných službách, v nemocnicích nebo těm, co jim nejsou lhostejní jiní, a začnou poskytovat první pomoc. Je jedno, kdo jste, co děláte, na jaké pozici pracujete – všichni děláte vše pro pomoc pacientům, a nejen za to vám patří obrovský dík!
Díky pak patří i ZZS Olomouckého kraje za poskytnutí náhledové fotografie!