Byl pátek 2. května 2014, kdy policejní hlídka z Brandýsa nad Labem chtěla zastavit vozidlo k běžné silniční kontrole. Řidič vozidla ale na výzvu nereagoval a začal ujíždět. V Kostelci nad Labem slouží tou dobou i šestatřicetiletá praporčice Petra Zajíčková. Hlídka z OOP Kostelec nad Labem měla za úkol pokusit se opět zastavit vozidlo. Když Petra Zajíčková dávala znamení k zastavení řidiči, dvaadvacetiletý řidič policistku srazil.
Žena utrpěla při sražení v rychlosti mezi 69-76 kilometrů v hodině (odhad obžaloby) závažná poranění – konkrétně šlo o otevřenou zlomeninu stehenní kosti a vážný úraz hlavy. Zatímco někteří policisté se věnují pachateli, další ihned poskytují své oblíbené kolegyni a matce dvou dětí první pomoc. Na místo doráží pozemní posádky ZZS Středočeského kraje – vrtulník LZS z Prahy bohužel kvůli nízké oblačnosti nemůže vzlétnout. Policistce je poskytnuta první odborná pomoc, dojde k zajištění dýchacích cest a je přepravena v kritickém stavu do traumacentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. V této nemocnici 3. května prap. Petra Zajíčková umírá.
Dvaadvacetiletý Josef Novák řídil pod vlivem metamfetaminu pocházejícího z pervitinu. Při kontrole navíc bylo zjištěno, že má zákaz řízení všech motorových vozidel – a to dokonce JEDENÁCKRÁT! Až po tomto činu byl Novák odsouzen po verdiktu Vrchního soudu v Praze k šestnácti a půl letům odnětí svobody!
Sliby, sliby, sliby
12. května v Mělníku došlo k pohřbu Petry Zajíčkové a to pohřbu s policejními poctami. Tehdejší policejní prezident Tuhý při pohřbu řekl mimo jiné i: „Bylo nám ctí, že jste sloužila u policie,“ tento policejní prezident, a nejen on, ale i politici následně ubezpečovali, že dojde ke změně postupu u „mařitelů“ (§ 337 – Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání). Diskuze právě nad zvýšením trestů zfetované (ne)řidiče se zákazy řízení byla opravdu hojná a veliká.
Politici slibovali, snad vznikla i petice za přísnější tresty. Všichni se tehdy kasali, jak se situace změní, jak to bude jiné a jak takoví „lidé“ budou dostávat daleko přísnější tresty. Ano, šlo jen o plané sliby… Obdobné slibování tu je pravidelně, bohužel ale ve chvíli, kdy dojde k opravdové tragédii.
Není vůbec žádnou výjimkou, že soudy prostě OPAKOVANĚ posílají na svobodu řidiče s xx zákazy řízení na svobodu a uloží další zákaz. To, že (ne)řidiči na OPL budou jezdit dál, ale většina ze soudkyň a soudců ale z praxe přeci musí předpokládat. I tak ale „nezájem“. Bohužel!
Před osmi lety tak zemřela policistka, která naplnila služební slib do posledního slova – bohužel. Zemřela šestatřicetiletá žena, která měla dvě děti, manžela, skvělou rodinu a kterou všichni měli rádi. Zemřela, protože dvaadvacetiletý mladý muž měl v té době jedenáct zákazů řízení – byl pod vlivem drog a choval se jako smyslu zbavený. Obdobných šílenců ale v Čechách je několik set a není den, kdy by se policejní hlídky s takovými obdobnými lidmi nesetkaly. Bohužel většinou vše končí stejně – žádná vazba (není důvod), téměř žádný trest.
Díky Petro za to, co jste dělala šestnáct let pro ostatní! Vzdejme prosím hold všem ženám a mužům zákona, a nejen jim, kteří zemřeli při službě vlasti!
