Ženy a muži sloužící či pracující u složek IZS nebo ve zdravotnictví mají mnohdy velmi náročné směny/služby, ale i tak jejich pomoc ostatním nekončí úderem jisté hodiny. V tomto článku nebudeme nikterak konkrétní, ale následující věty budou platit i na mnohé naše přátele. Dámy a pánové, díky nejen za vaší práci!
Mnohé ženy a mnozí muži pomoci druhým věnují i svůj soukromý život. Někteří se aktivně podílejí na záchraně osob a majetku v rámci činnosti v Jednotkách Sborů dobrovolných obcí, práci s mládeží ve sboru, jiní třeba jezdí sloužit na vodní přehrady s Vodní záchrannou službou, do další v létě i zimě pomáhají na horách u Horské služby ČR a další jezdí s dětmi na tábory jako vedoucí. A mnozí jiní se rozhodnou pomáhat ještě více.
Velké množství příslušnic a příslušníků/zaměstnankyň a zaměstnanců je zapsáno v Registru dárců kostní dřeně, chodí darovat krev či jsou připraveni darovat orgán někomu ze svých blízkých, pakliže bude třeba. Při cestách do/ze služby, s rodinou, na výletech, ale při mnohých dalších činnostech jsou připraveni poskytovat první pomoc vlastním soukromým vybavením, hasit požár nebo pomáhat jinak. Další se také rozhodli být First Respondery a nikdy neví, kdy jim zazvoní telefon se žádostí o pomoc při záchraně života. Dělají to vše ale dobrovolně a rádi, protože pomáhání, (za)chránění mají v srdci.
A vlastně… Ono je úplně jedno, zda je někdo polda, voják, hasič nebo třeba prodavačka, číšnice či zahradník nebo pekař. Každý, kdo dává něco jiným bez nároku na honorář a mnohdy tím zachrání či pomůže zachránit život, si zaslouží obrovské díky a uznání!
