18. ledna zveřejnila ZZS Hlavního města Prahy příspěvek, který popisuje opravdu těžký zásah u události z konce roku 2022. Tehdy jistý muž bez jakéhokoliv důvudu napadl nožem dvě ženy. Obě dvě byly velmi vážně zraněné. Ve chvíli, kdy chtěli podezřelého zadržet policisté, napadl je a hlídka proti muži musela střílet – pachatel následně zemřel.
Posádku záchranářů, která se vracela z výjezdu na svou základnu, zastavili svědci události. Ti navedli záchranáře ke zraněné ženě. Žena byla velmi vážně zraněná a musely probíhat opravdu akutní úkony v rámci přednemocniční neodkladné péče. Na tuto péči navázali pak zdravotníci ve Fakultní nemocnici v Motole.
Málokdo to však ví, ale záchranáři v takovém případě nemusí z důvodu obavy o svůj život zasáhnout. To je ukotveno i v zákoně. Záchranáři by mohli počkat na policii, která by celou oblast „pročesala“, respektive by zajistila oblast, avšak i tak dvojice v podání Michaeli Procházkové a Karle Kirse zasáhla a předvedla neskutečně dobrou práci! Dvojici tak patří obrovský dík!
Znění příspěvku ZZS HMP:
Představte si, že se na konci denní směny vracíte v sanitce na základnu, už se pomalu vidíte bez uniformy doma a v tom vám při čekání na semaforech zaklepe někdo na okýnko s tím, že na zemi leží paní, která potřebuje vaši pomoc. Otočíte sanitku na křižovatce a vyrazíte na místo. Je namrzlo, tak asi někdo „jen“ uklouzl na chodníku. Jenže ve skutečnosti na naše záchranáře Michaela Procházková a Karel Kirs čekal úplně jiný zásah…
Na zemi opravdu leží žena, ale na vině není náledí. „Byla v bezvědomí, na svetru byly vidět stopy krve ze dvou ran, hrudníku a břicha. Svědci nás upozornili, že ji někdo pobodal. Začali jsme jí hned pomáhat a zavolali na dispečink, aby nám poslali doktora a policii, nevěděli jsme, jestli na místě útočník stále není,“ popisuje první okamžiky na místě Míša. Byla to pro ni mimochodem vůbec první služba po absolvování adaptačního procesu.
Karel a Míša začali zastavovat krvácení a zavedli tzv. intraoseální vstup pro podání infuze, to znamená, že jí museli navrtat kost. V tom se ale pacientce zastavilo srdce. Začali okamžitě resuscitovat a zanedlouho srdce začalo opět bít.
Najednou se na scéně objevuje kolemjdoucí a říká, že opodál je další zraněná… Naštěstí na tom nebyla ani zdaleka tak špatně jako ta první. Než přijeli na pomoc další kolegové, starali se o ni podle instrukcí záchranářů kolemjdoucí.
Po příjezdu lékaře provedl Karel ženě v sanitce ještě tzv. torakostomii. Skalpelem musel udělat otvor do dutiny hrudní, aby odtud odtékala krev. Nedělal to poprvé, shodou okolností přesně takový úkon nacvičoval dva měsíce dozadu v rámci dobrovolného vzdělávání našich záchranářů.
Stabilní pacientku se zajištěnými dýchacími cestami převezli za doprovodu lékaře na urgentní příjem motolské nemocnice. Tam už na ně čekal po předchozím avizování nemocniční tým.
Vše se podařilo. Po měsíci má pacientka dobrou prognózu na uzdravení a návrat domů.
Často píšeme o tom, že při záchraně životů jde o minuty. V tomto případě šlo doslova o vteřiny. Kdyby Míša s Karlem neprojížděli zrovna okolo a bleskurychle nezareagovali, zraněná žena by zemřela.
Byl to mimořádně komplikovaný zásah. Nejistota, jestli někde kolem nepobíhá útočník. Tma, zima, a hlavně to, že Karel s Míšou neměli jakoukoliv možnost se na takhle složitý zásah připravit. Za normálních okolností dostanou záchranáři základní informace o výjezdu od dispečinku a mají několik minut, než dojedou na místo, aby si prošli plánovaný postup. Tady “do toho” skočili rovnýma nohama přímo ze sanitky.
Poradili si, a to naprosto skvěle! Prokázali mimořádnou profesionalitu i odborné a organizační schopnosti. Míšo, Karle, jsme na vás opravdu pyšní!
Foto: ZZS HMP
