Přeceňovat své síly se nevyplácí

V létě ale i v zimě se pravidelně stává, že hasiči, policisté, záchranáři, vodní záchranáři a horští záchranáři zasahují u událostí, kdy někdo přecenní své síly a je třeba, aby mu složky IZS vyrazily na pomoc. Takovým zásahům se dá ale snadno předejít – stačí neriskovat, nepřeceňovat své síly a dělat jen to, na co opravdu máte sílu.

Samostatnou kategorií takových zásahů jsou události spojené s vodními radovánkami (článek zde). Nejčastěji však lidé přeceňují své síly při turistických aktivitách nebo aktivitách spojených s lezením po skalách, cyklistickými aktivitami a podobně. V některých případech bohužel dojde i ke zranění těchto osob. A bohužel není výjimkou ani zranění u dětí.

„Abyste předešli nebezpečným či nepříjemným událostem při turistice či cyklistice, máme pro vás pár pravidel, kterými byste se měli řídit. Mezi ty nejdůležitější zásady patří nepřeceňovat své síly a schopnosti a zároveň mít neustále povědomí o tom, kde jsem a sledovat své okolí. V přírodě bývá totiž složité určit polohu toho, kdo potřebuje akutně pomoci, pokud sám neví, kde se nachází. Přitom určit přesně místo události bývá pro záchranu klíčové,“ uvedla tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje por. Mgr. Lucie Balážová k tomuto tématu.

„Co tedy může při lokalizaci pomoci? Nejpřesnější je uvést GPS souřadnice z mobilního telefonu. Využít můžete též aplikaci Záchranka, která v případě potřeby pošle automaticky zdravotnické záchranné službě vaši polohu. Pokud situace neumožňuje použít mobilní zařízení, pak k lokalizaci poslouží turistické značení, nadzemní elektrické vedení velmi vysokého napětí, vodní toky a nádrže. K orientaci v neznámém terénu slouží také památná místa, jako jsou pomníky, kaple, boží muka. Pomoci mohou vysílače, rozhledny či body záchrany, takzvané rescue pointy. Jde o místa v krajině označená jasně žlutou tabulkou s unikátním kódem, který usnadňuje lokalizaci, ale také organizaci záchranných prací hasičů, policistů či záchranářů. Využíváme je rovněž pro přesnější určení rozlohy lesních požárů,“ dodala mluvčí Balážová.

Spolupráce mezi složkami IZS je velmi úzká

Pakliže na tísňovou linku 155 volá osoba z míst, která jsou těžce přístupná pro techniku záchranářů, velmi často se již v prvním sledu žádají o pomoc hasiči, případně v horských oblastech horští záchranáři. Při „obyčejném“ zásahu, kdy je zraněná nebo vyčerpaná osoba na špatně přístupné turistické cestě, hasiči pomohou s transportem osoby do sanitního vozidla. Není ale také výjimkou, že k takovému zásahu musí vyrazit hasiči – lezci, kdy je prováděn transport osoby lezeckou technikou. Tam, kde je okolní terén opravdu složitý a je možné, aby pomohl vrtulník letecké záchranné služby, bývá k vyzvednutí osob z místa využit i právě vrtulník LZS.

Další samostatnou kapitolou jsou pak turisté na horách. Někteří lidé si stále neuvědomují, že se počasí, zejména pak v horských oblastech, mění velmi rychle. Lidé nebývají připraveni na déšť, případně na podzim nebo v zimě na sněžení. V případech, kdy osobám dojdou síly nebo nezvládnou pokračovat ve své cestě, často vyráží na pomoc horští záchranáři. Je proto třeba dbát na dostatek oblečení (vzít i oblečení náhradní a také nepromokavé a teplé bundy), mít dobré boty, dostatek tekutin a případně jídlo. Pakliže se dostanete do problémů, je možné využít i již zmíněnou Aplikaci Záchranka, která může volajícího spojit s Horskou službou České republiky, případně pak volejte na linku 1210.

Závěrem je třeba zdůraznit, že je třeba nepřeceňovat své síly, být dostatečně vybaven a vědět, kam se vydávám. Potřeba je mít s sebou dostatečně nabitý telefon, v něm, pokud možno mít staženou Aplikaci Záchranka. Nezapomínejte ani na dostatek tekutin a dostatek jídla.

Grafika: HZS Olomouckého kraje