Co dělat při alergické reakci po bodnutí hmyzem?

V létě roku 2024 se ve velkém rozmnožily včely, vosy, sršně a další, pro některé osoby, nebezpečný hmyz. Krom toho, že hasičům stoupají počty výjezdů na akutní likvidace hmyzu, zvýšily se i počty výjezdů posádek ZZS krajů na nejrůznější alergické reakce.

Někdy jsou alergické reakce mírné, někdy, bohužel, vážnější a někdy opravdu může jít o život. Pojďme si v tomto článku říci, co dělat a jak se chovat při různé reakci právě na bodnutí hmyzem. A jelikož z praxe již vím, jaké to je zažít střední alergickou reakci, bude článek psán velmi autenticky.

Co se děje při alergické reakci?

Úvodem se ale pojďme seznámit s pojmem „alergická reakce“, je to totiž dobré k pochopení reakce našeho těla na podměty – alergeny. Pod tímto pojmem si tak můžeme představit nepřiměřené a nepřirozené (intenzitou) reakce imunitního systému bránícího se na alergeny – těmi mohou být pyly, plísně, potraviny, ale také hmyzí bodnutí.

Alergickou reakci může každý z nás mít jinou a pociťovat ji taktéž jinak. Obecně můžeme říci, že čím častěji se imunitní systém potká s alergenem, tím více si „zvyká“ na danou situaci a postupně se alergické reakce zmírňují – rozhodně se ale dobrovolně takto nenechejte pravidelně bodat hmyzem, protože to opravdu není dobrý nápad.

Místní a celková alergická reakce

Již v úvodu jsme si řekli, že můžeme laicky rozlišit tři druhý reakcí na alergen, v tomto případě se budeme stále bavit o hmyzu. Všeobecně ale známe dva druhy reakce dle výskytu – jde o místní alergickou reakci a celkovou alergickou reakci.

Jak již názvy napovídají, místní alergická reakce se projevuje v místě bodnutí a můžeme ji ještě rozdělit na běžnou místní reakci a vystupňovanou místní reakci. Standardní reakce je taková, že v místě vpichu dojde k zarudnutí, otoku a bolesti. V tomto případě je místo potřeba chladit a průběžně kontrolovat. Zpravidla tato reakce nepřesahuje šířku deseti centimetrů. Vystupňovaná alergická reakce má průměr větší než deset centimetrů, přetrvává déle, než jeden den a může dojít i k neinfekčnímu zánětu lymfatických cest – rozhodně je dobré navštívit lékaře, pokud alergie přetrvává!

Prudká reakce – zpravidla budete potřebovat podání medikace

Daleko závažnější jsou však situace, kdy dojde k prudké alergické reakci – anafylaxe. V takovém případě jde o nadměrnou reakci imunitního systému, kterou můžete poznat na kůži, v dýchacích cestách, ale může dojít k také narušení správného fungování oběhového systému. Pakliže ucítíte otok v oblasti obličeje, krku, svědění, bude se vám těžce dýchat, půjde vám špatně polykat – okamžitě volejte tísňovou linku 155! K poskytnutí první pomoci, pokud budete volat někomu jinému, budete informováni operátorkou nebo operátorem tísňové linky. Budete pravděpodobně vyzváni k chlazení místa vpichu, můžete být instruováni k odstranění žihadla, případně, pokud je bude mít osoba postižená prudkou reakcí, budete vyzváni k podání léku proti alergii.

Pokud si budete volat zdravotnickou záchrannou službu sami a budete na veřejném místě, určitě zkuste ještě před voláním na tísňovou linku informovat někoho z okolí, co se stalo a že si voláte pomoc. Pokud by někdo z okolí mohl s vámi počkat do příjezdu posádky ZZS, bude to super.

Anafylaktický šok – jde o život, na nic nečekejte a volejte 155!

Nejhorší možnou reakcí na bodnutí hmyzem je stav, kdy se postižená osoba dostává do anafylaktického šoku. Tento šok se dostavuje během pár chvil po píchnutí hmyzem, případně k němu ale může dojít i v delším časovém úseku. Pakliže dojde k včasné zdravotnické intervenci, stav se zlepší, bohužel při nereagování na situaci ale může dojít i ke smrti.

Je ale dobré také zmínit, že k této reakci nedochází jen po bodnutí hmyzem, ale také na základě alergií na potraviny (časté jsou ořechy), léky a také latex. My se ale budeme věnovat všeobecně pomoci při takovém šoku. Opět platí, že příznaky takového šoku mohou být u každého jedince jiné – všeobecně jde o dušnost, kašel, sípání, pocit „zavírání hrdla“. Může jít také o nízký krevní tlak, bušení srdce, rychlý srdeční tep, závrať nebo ztráta vědomí. Při těchto stavech okamžitě volejte na tísňovou linku 155!

Pakliže již lidé o své alergii vědí, měli by být instruováni k tomu, jak reagovat na danou situaci. Měli by také u sebe nosit adrenalinové péro, kdy adrenalin je lékem první volby i ze strany záchranářů. Zdravotníci také podávají léky na alergii, kortikoidy (léky proti zánětu, alergii) a léky na podporu dýchání. Důležité je zajistit bezpečí postiženého (obvyklá je pozice ležmo se zvednutím nohou), zajistíme záklon hlavy a budeme postiženého kontrolovat. Bohužel může také dojít k zástavě oběhu. Pokud k tomu dojde, okamžitě provádíme resuscitaci a pokud již nemluvíme s operátorkou či operátorem tísňové linky, voláme okamžitě zpět!

Závěrem si přejme, abychom se nám nejrůznější „hmyzáci“ vyhýbali a připomeňme si důležitost nošení předepsaných léků – adrenalinového pera, pokud jsme alergičtí!

Foto: Rostislav Stach